Město Tokio vás potřebuje, abyste pro něj navrhli a vytvořili zcela novou, optimální síť metra! V této svižné rodinné hře je vaším hlavním úkolem co nejefektivněji propojit nové linky se stávající zelenou okružní linkou, vytvořit strategické přestupní stanice a posbírat co nejvíce bodů za turistické známky. Každé rozhodnutí se počítá, protože prostor na mapě je omezený a zelená centrální linka s sebou přináší specifická stavební omezení.

Hra se hraje na 4 kola, přičemž v každém kole kreslíte do své mapy linku v barvě pastelky, kterou máte zrovna v ruce. Revizor postupně odkrývá karty stanic, které určují, jaké symboly musíte svými trasami propojovat. Jakmile se ale otočí pátá karta podzemní stanice, kolo neúprosně končí a vy musíte předat pastelku svému sousedovi. Na konci hry tak bude vaše mapa zářit čtyřmi barevnými linkami. Body získáváte za počet obsloužených čtvrtí vynásobený počtem stanic v té nejvytíženější z nich , za vybudované přestupní uzly a za turistické známky z okrajových částí města. Pozor si však musíte dát na stanice okružní linky, které zapomenete zapojit do sítě – ty vám naopak body odeberou.

Pro zkušené plánovače nabízí Příští stanice Tokio pravidla pro pokročilé, která do hry vnášejí dva doplňkové moduly – Společné úkoly a Speciální stanice (karty symbolů a efektů), jež lze libovolně kombinovat. Tyto moduly můžete navíc propojit i s dalšími hrami ze série, jako je Příští stanice Londýn a Příští stanice Paříž. Pokud zrovna nemáte po ruce žádné spoluhráče, hra obsahuje také plnohodnotnou sólovou variantu, ve které se pokusíte ohromit samotnou městskou radu nebo dokonce císaře.

Průběh hry

Partie trvá celkem 4 kola a v každém z nich hráči zakreslují do své mapy linku jedné konkrétní barvy podle pastelky, kterou právě drží v ruce. Na začátku kola si každý najde na mapě svou výchozí stanici odpovídající dané barvě. Hráč v roli revizora postupně z balíčku 11 karet stanic otáčí vrchní kartu se symbolem (kruh, čtverec, trojúhelník, pětiúhelník či žolík). Všichni hráči hrají současně a mohou svůj úsek napojit z některého z volných konců své rozestavěné trasy do sousední stanice s odpovídajícím symbolem podél vyznačených tečkovaných tras. Zakreslování není povinné, ale tratě se nesmí větvit (pokud nepřijde karta výhybky) a úseky se nesmějí křížit mimo stanice. Zelenou okružní linku nelze překročit jinde než v jejích osmi stanicích.

Jakmile revizor otočí pátou podzemní kartu stanice (se žlutým a zeleným pozadím), kolo okamžitě končí. Hráči si spočítají body za právě dokončenou barevnou linku – vynásobí celkový počet městských čtvrtí, kterými linka prochází, nejvyšším počtem stanic, které linka obsloužila v jediné čtvrti. Následně si hráči pošlou pastelky po směru hodinových ručiček, revizorem se stává další hráč a začíná stavba linky další barvy.

Po odehrání všech 4 kol, kdy má každý zakresleny všechny čtyři barevné linky, nastává závěrečné bodování. K součtu bodů ze všech čtyř linek si hráči přičtou body za získané turistické známky (vytvoření přestupní stanice v 8 okrajových čtvrtích) a bonusové body za velké přestupní uzly 3, 4 nebo všech 5 linek (kam se započítává i zelená okružní linka). Naopak za každou stanici zelené okružní linky, kterou se nepodařilo napojit na žádnou vlastní linku, si hráč odečte 3 body. Hráč s nejvyšším celkovým skóre vítězí a stává se nejlepším stavitelem tokijského metra.